Komentáře k článku

snažím se držet

Matka alkoholicka,vychovavala mne babicka,nabozenska fanaticka.Co se tak asi mohlo odrazi v moji vychove.Videt matku zpitou na smrt,to opravdu neni zazitek na ktery se da vzpominat v dobrem.Nikdy si se mno o tomhle nepromluvila,az po tom co jsem se sebral a odjel pryc si chtela povidat a rozebirat to.Vyrustal jsem sam jako kul v plote.Nejhorsi zazitek po letech je asi z Vanoc,bylo mi kolem 7 let.Tatinek tenkrat zazvonil a privezl mi darek.Chtel sem za nim bezet ven a co udelala moje draha mati?Zarvala Nikam....a sla si s nim promluvit sama o tom ze uz si nepreje aby mne vidal.Dekuji nechci.

Dětstvi mám spojené s neustálým matčiným řvaním, nikdy jsem si k ní nevytvořa vztah, s dcerou mám vztah krásný bez řvaní

Bratr je už senior a stále matce neodpustil. Není schopen zapomenout, jak málo lásky dokázala projevit, jak málo ho dokázala ocenit a on se prý tak snažil a jak se u nás neustále řvalo. Nikdy s ní ale kontakt nepřerušil. Už asi 40 let je s ní ve stálém konfliktu a myslím, že čeká na to, že mu dá, co mu v dětství nedokázala dát. Ona to ale neumí a on se s tím nedokáže smířit.

To je ale blábol! Děti si v dospělosti možná něco pamatují, ale že neodpouští? Když jsou dospělí a mají vlastní děti, chápou své rodiče (samozřejmě pokud se to nevymykalo normě) a odpouští jim.

Podrývání sebevědomí, pořád dokola "Jsi úplně obyčejná, nejsi hezká, tohle ti nejde, jsi nemehlo." Ne od maminky, ale od její sestry, která mě po maminčině smrti vychovávala. Asi za to nemohla, sama sebe vidí stejně a lépe to neuměla.

Ja si toho hezkeho moc nepamatuju ... Proto jsem se vzdycky snazila dat svemu synovi jen obrovsky kus lasky, snad se mi to povedlo ....

no občas jsem na ně taky vyjela

Nepamatuji si na nic špatného ohledně svých rodičů, asi jsou svatí