Statistiky posledních 20 let ukazují, že věková hranice pro založení rodiny se výrazně posouvá. Zatímco v roce 1993 byla maximální porodnost ve věku 22 let, v roce 2005 to bylo už 29 let a v roce 2010 byla zaznamenána nejvyšší porodnost u 30letých. Obecně se tento trend přisuzuje budování kariéry a nejrůznějším formám užívání si života svobodných. Svůj díl na tom může mít i jednoduchý fakt, že zkrátka ženy nemohou najít vhodného partnera a k založení rodiny přistupují zodpovědněji.
Ať už se rozhodnete pro „pořízení miminka“ v jakémkoliv věku, tak byste měly o sebe pečovat s předstihem, neboť životní styl nastávající maminky a následná prenatální výživa mají zásadní vliv na dítě.
Načasování
Gynekologové označují z biologického hlediska za ideální otěhotnět kolem 25. roku života ženy, kdy je fyzicky zralá, má stabilizované ovulační cykly a kvalitní vajíčka. V úvahu by se však měla vzít i emoční připravenost ženy na mateřství, která u každé ženy individuální. S vyšším věkem u obou partnerů může být cílené početí problémové.
U žen pozvolna klesá po třicítce plodnost a i muži mají svá omezení. Po čtyřicátém roku života se kvalita a hybnost jejich spermií zhoršuje. Bez ohledu na věk by však každý nastávající rodič měl minimálně tři měsíce před plánovaným „snažením“ uzpůsobit svůj životní styl.
Stejná zodpovědnost u obou
Je důležité si uvědomit, že na miminku se podílejí muž i žena současně, a proto se úprava životního stylu týká obou partnerů. Odpusťte si cigarety, alkohol, o návykových látkách nemluvě. Ženy by měly omezit přísun alkoholu na maximálně 2 dcl týdně a muži na 7 dcl týdně.
Kouření, a to i pasivní, též snižuje pravděpodobnost otěhotnění. V pozdějším stadiu nikotin vede k poruchám prokrvení placenty, což v důsledku způsobuje nedostatečné zásobování plodu kyslíkem a zvyšuje riziko časného úmrtí kojence.
Mezi další rizikové faktory patří nadváha. Pokud budeme tělesně fit, tak fyziologické změny spojené s těhotenstvím, které jsou pro organismus ženy už tak dost zátěžové, zvládne tělo lépe.
Méně stresu a spontánní milování
Stres, často skloňované slovo, které je spjato s dnešní dobou. Pokuste se vyhnout přetížení organismu a soustřeďte se na sebe, abyste se cítila co nejlépe. Nezapomínejte, že dlouhodobý stres je původcem zdravotních komplikací, jako jsou migrény, trávicí obtíže, alergie, kožní onemocnění. Zároveň dává příznivý prostor pro rozvinutí organických poruch typu vysokého krevního tlaku, zvýšené hladiny cholesterolu nebo dokonce infarktu myokardu.
Vězte, že fyzická i duševní rovnováha spolu se spontánním přístupem k milování zvýší úspěšnost početí. Není nic horšího než povinnost. Výhled, že se v určitou dobu sejdete v ložnici a začnete oficiálně pracovat na miminku, na náladě nepřidá a sexuální apetit nepodpoří. Kdo by si myslel, že čím častější styk tím větší šance, tak je na omylu, neboť častější sex snižuje počet spermií. Ideální frekvence je 2x až 3x týdně.
Nezapomínejte na jídelníček
V době přípravy na miminko a „snažení“ myslete také na složení jídelníčku. Rozhodně by v něm neměla chybět kyselina listová neboli folát, která byla poprvé izolována z listového špenátu, odkud pramení její název.
V době snažení (3 měsíce před) byste měla zvýšit denní příjem kyseliny listové na 0,4– 0,6 mg. Její nedostatek totiž může způsobit, že se opakovaně těšíte marně a měsíc co měsíc je pár zklamaný.
Když se podaří dítě počít, tím to teprve začíná. Jelikož v prvním trimestru nastávající maminky potřebují kyselinu listovou ještě více, a to až 0,8 mg denně. Proč to? Tento ve vodě rozpustný vitamin skupiny B je nezbytný pro krvetvorbu, růst a dělení buněk a je nepostradatelný pro správný vývoj plodu. Svůj význam má i pro syntézu nukleových kyselin, které tvoří základ pro DNA a RNA. Pokud jí těhotné mají dlouhodobě málo, zvyšuje se riziko spontánního potratu, patologie placenty nebo v nejhorším scénáři může dojít k těžkým vývojovým vadám centrálního nervového systému dítěte.
Přitom stačí tak málo a bát se nemusíte. Kyselinu listovou najdete v listové zelenině, jako je špenát, chřest, brokolice nebo růžičková kapusta. Dalšími zdroji jsou například vejce, vlašské ořechy, kvasnice, fazole či čočka. Ovšem tepelná úprava potravin výrazně snižuje její podíl. Využít můžete také doplňky stravy.
Sledujte nás na sociálních sítích:
