Komentáře k článku

Já jsem jako malá milovala stavebnice a autíčka - oboje mi bylo upíráno, protože "holčička si má hrát s panenkami" a k tomu mi ještě babka tahala domů "ty správné kamarádky" - naštěstí se jim nelíbili chrousti a žížaly za krkem a tak jsem se jich časem úspěšně zbavila *1*

U nás mají děti hračky nenásilně k svému pohlaví, takže holka dostane kočárek, hraje si s ním kluk a pak nestane hádka protože ho chtějí oba. Na zahradní havěť je teď nejlepší čas, žížaly, šneci, ježci a nevím co ještě všechno se oba snaží propašovat do baráku. Naposledy jim byl zabavený kyblík šnečků co nemají domeček, musím ani psát co to bylo zač😖

To máte ještě dobré - my jsme si s kamarádem sousedem založili něco jako "ZOO" - myši - zdroj domečkové pasti (babce vadilo, když to myšce zacvaklo hlavu - oj, jak ráda na to pak vzpomínala...) a užovky - ty malé a hbité - jak pěkně odkapávaly ze stropu - vono nám to jaksi zdrhlo, no - babka a sousedka nás přizabíjely na každém kroku - ale ten pocit, jak pěkně nadskakovaly... :-D

Užovky jsou docela fajn ale u nás se nějak nevyskytují, byla tu jedna jediná v den kdy byla u mne poprvé drahá polovička, což by někdo bral skoro jako znamení. Ale dnes mně ještě čeká pohřeb ježka, přitom měl skvělou péči, dokonce mu manželka koupila ve zverimexu červy a to se musela sakra překonat.