Komentáře k článku

Je to věc výchovy - také naše matky vychovaly děti dobře i špatně - když je člověk zvyklý z domova, že mu rodiče stále umetají cestičku a v jednom kuse mu opakují, jak je skvělý a jedinečný i když to není pravda - jak takový člověk potom vnímá vlastní děti, když se musí uskromnit ve svých nárocích, které péče o dítě omezuje - tomu věřím, že z toho může mít matka deprese - zvláště když manžel si víceméně žije normálně - a je jedno, že mají spoustu vychytávek, které dříve nebyly - je to asi spíš psychická než fyzická únava.

Hllavně že vy jste nám to tak krásně a fundovaně vysvětlila, frustrovaná matko.

Přečetla jsem to ještě jednou a mám pocit, že toto není o "normálních" matkách - to spíš vypadá na problémy, které starosti s dětmi jen urychlily - jak píše paní pode mnou, toto je už asi opravdu na návštěvu odborníka. Únava (z dětí) časem postihne každého ve větší či menší míře, ale deprese a syndrom vyhoření z běžné únavy jen tak nevzniknou.

To, že máš Vš z tebe ještě inteligenta nedělá. Že tě frustruje nevyžehlené prádlo a neumyté okno, to je tvůj problém a tvoje blbost. Co je fakt je to, že dneska mají matky vymoženosti, o jakých se jejich matkám ani nesnilo a stejně nic nestíhají, protože věčně čumí do mobilu a furt omílají svoje práva, a že mají taky povinnosti už jim moc nedochází. Jsi unavená z dětí? Tak proč je máš? Dneska nemusíš - stačí antikoncepce a máš klid. Moje matka takovou výhodu neměla. Vychovala tři děti a Vš má taky a není to učitelka, má stavárnu.

Snad neni nutne se tady do me takhle hnusne obouvat, nepsala jsem sem svou zpoved jako lakadlo na rypaly, spis jsem cekala, ze se ozve zena, ktera to ma podobne. Srovnavat generaci nasi a nasich rodicu nemuzete, kazda ma sve pro a proti. Deti jsem chtela a nelituji jedineho. A do mobilu ani tabletu fakt necumim, nemam cas ani na 2minutovy dulezity hovor..

A ze mi tykate, to je vrchol, pane..

Proč se nad jeho příspěvkem tak zbytečně rozčilujete? Tykání je v diskuzích běžné a sprostý na vás také nebyl. Očekávala jste příspěvek od nějaké matky, která to má podobně - těch bude asi většina. Já jsem měla první dítě ve 24 letech - v 5 ročníku vš a když mělo 2 měsíce, dělala jsem státnice. Následující rok jsem s ním byla doma sama, protože manžel musel na vojnu - k tomu barák, zahradu a zvířectvo - vím moc dobře, co je únava, ale s vaším příspěvkem taky nesouhlasím. A nejsem o generaci starší.

Tak jste si měla pořídit jedno, už by chodilo do školky a vy do práce. Měla byste víc času na sebe i na telefonování. Tři děti tak brzy po sobě jsou náročné a budete s nimi za pár let mít potíž najít zaměstnání. VŠ nic neznamená, stejně na vás teď lidé hledí že máte mléko na mozku.