Nárazová konzumace většího množství alkoholu škodí mozku až do pětadvaceti let věku. Ale u osob mladších osmnácti let má extrémně zhoubné účinky. Teenageři, kteří se, byť jedinkrát, opijí větším množstvím alkoholu, mají výrazně poškozen vývoj mozku, který pomáhá člověku zvládat impulzivitu. A také tu část mozku, která ovlivňuje důležité kognitivní funkce pro myšlení, paměť, rozhodování a uvažování.
Konzumace alkoholu u teenagerů poškozuje jak bílou hmotu, tak šedou hmotu mozku. První je zodpovědná za správný přenos informací a propojení jednotlivých center, šedá hmota především za vyšší kognitivní funkce jako myšlení a paměť. Vědci z Oregon University tvrdí, že výsledky jejich experimentálního výzkumu jsou ještě horší, než se očekávalo.
„Alkohol je zvláště nebezpečný v době adolescence. To je období, kdy se mozek velmi jemně ladí na to, aby zvládal zodpovědnosti dospělého života,“ tvrdí doktorka Tatiana Shnitk z Oregon University.
Mozek člověka nejvíce roste a vyvíjí se mezi dvanáctým a sedmnáctým rokem života, kdy také probíhá puberta. Právě bouřlivý rozvoj mozku způsobuje prudké změny nálad, neschopnost ovládat svoje chování a impulzivitu. Když v této době teenager pije alkohol, byť jen nárazově, výrazně poškozuje vývoj mozku s doživotními následky.
Pod dohledem rodičů?
Ovšem puberťáci nepijí alkohol jen tajně. Někteří rodiče ho svým potomkům pod rodnou střechou dovolují s tím, že když jsou dospívající pod jejich bedlivým dohledem, nemůže se přece nic stát. Jenže opak je pravdou! Australští vědci na základě své šestileté studie tvrdí, že přimhouřené oči rodičů, když jde o alkohol v hrdle nezletilých, nadělají ještě větší škody, než by se mohlo zdát. Dobrý úmysl dospělých, že teenageři se tímto způsobem naučí pít zodpovědně, je podle výzkumníků naprosto scestný.
„Naše studie je vůbec první, která v dlouhodobém horizontu analyzovala účinky rodičovských dodávek alkoholu mladistvým. Došli jsme k názoru, že tato skutečnost je spojena s vyššími zdravotními riziky dospívajících, a v jistém smyslu také ohrožuje jejich budoucnost,“ vysvětluje autor výzkumu profesor Richard Mattick, který působí na australské Univerzitě Nového Jižního Walesu. Co přimělo tohoto odborníka vyřknout tak šokující názor?
Analýza údajů totiž prokázala, že nezletilí, kteří takto popíjejí, vykazují pětkrát vyšší riziko, že tomuto „koníčku“ naprosto propadnou, což dle mínění vědců nahrává alkoholismu. Jinými slovy – čím více se mladí dívají na dno sklenky, tím větší mají v budoucnu tendence holdovat „ohnivé vodě“. Alkohol ale prý celkově narušuje psychiku i duševní vývoj náctiletých, takže do jejich rukou rozhodně nepatří. Ve hře jsou samozřejmě i možné zdravotní problémy „mladých pijanů“, které nelze přehlížet.
„Rodiče, zákonodárci i lékaři by měli být dobře informováni o tom, že poskytování alkoholu dětem není žádný způsob jejich ochrany, ale nebezpečná situace spojená s mnoha riziky. Doufáme, že naše poznatky přimějí populaci zamyslet se nad tím, co všechno se může stát,“ uzavírá Richard Mattick.
Sledujte nás na sociálních sítích:
