Komentáře k článku

Zatím s tím otalim

Do deseti let ani dvacet minut? Moje zena vyrustala jen s matkou, ktera zacla pracovat v nadnarodni spolecnosti (coz bylo v pulce ´90s celkem terno), coz reprezentovalo i obcasne cesty do Nemecka. Dalsi pribuzni byli daleko, takze moje tehdy cca. devitileta zena zustavala doma klidne i dva dny. Proste dostala cislo, na ktere mela volat v pripade problemu, zasoby jidla, a hotovo. Dnes z ni je naproto normalni, uspesna dama v nejlepsich letech (31). Ja chodil ze skoly sam snad od prvni tridy, od cca 11 se predpokladalo, ze nejen ze se postaram o sebe, ale ze az rodice prijdou vecer z prace (po revoluci zacli chodit vyrazne pozdeji), tak bude doma vecere i pro ne. Neni divu, ze dnesni mladez ze zhrouti z reseni naprosto banalnich problemu, pokud jim tak dlouho stal nekdo za zadkem...

Syn býval od 12 dva dny v týdnu sám doma přes noc, když jsem měla noční. Brzy sám přišel na to, že když večer čučí dlouho na TV, ráno se mu těžce vstává. Jinak byl od 7 let schopný několikrát týdně vstát na budík, nasnídat se, obléct a vypravit do školy, včetně zamknutí domu. Ale to byl sám doma tak 2 hodiny a ještě jsem mu v 7 zavolala. Já jsem se tak od 8 po příchodu ze školy byla schopná převléct, vzít si svačinu, někdy i jít nakoupit, když byl na stole lístek se seznamem do obchodu, nebo nakrmit králíky, když jsem nemusela jít do hudebky. Ale taky jsem se dokázala lajdat s kamarády po venku, když nebyly žádné povinnosti.

Já už si přesně nepamatuji, od kolika let jsem nechávala děti samotné doma, protože od té doby uplynulo více než 40 let. Vím, že byly dost samostatné.:-O

Ahoj. Ja nechala poprvé v osmi letech,nechtěl s námi na velký nakup😉 no a od devíti let uz chodí domů po obědě sam a zůstává nez se vrátíme z práce. Je pořád na telefonu a vi, ze kdyby se nedejbože něco stalo tak musí vedle k sousedům,kteří uz jsou v důchodu a jsou většinu dne doma. Ale jsou to nervy; jenže někdy začít musime a taky mu uz začít důvěřovat. Pěkný den

Já učila dítě být samotné od 5 let. Abych se mohla spolehnout že když půjde do školy tak zvládne na mě v klidu doma počkat. Samozřejmě s telefonem abych mohla kontrolovat. Po chvilkách kdy jsem šla jen k sousedce abych byla na blízku. A jsem ráda že oba kluci to zvládli na jedničku. Vůbec toho nelituji že jsem začala stím tak brzo

na táboře od cca 8 let , doma snad nikdy - jsem v domácnosti a navíc máme doma i moji maminku , takže doma je někdo pořád

Podle mě je to individuální u každého dítěte.

Jsem osmdesátkový ročník a na své dětství vzpomínám ráda, byli jsme samostatní od první třídy, o půl druhé jsem sama/s kamarády došla domů a byla schopná normálně fungovat než přijedou naši z práce, nachystat si jídlo (pro rýpaly: neštípala jsem dříví ani nedělala banket o třech chodech, prostě jsem se převlékla, umyla, vybalila věci a namazala rohlík a přiměřené po sobě uklidila). To samé brácha, přežili jsme ve zdraví, byt taky a nic trýznivého jsme na tom neshledávali. Dnešní moderní a psychologicky nezávadná výchova se zasloužila o to, že sociální inteligence, zodpovědnost a samostatnost, jakou my jsme měli v sedmi letech nemají dnešní děti ani ve dvanácti …

to snad záleží na rodičích jak si umí dítě vychovat, od 6ti let sem jezdil všude sám a doma byl sám furt(ano prvně družina a pak dom), máti jako samoživitelka si nemohla dovolit hlídání a musela chodit do práce, by mě zajímalo kolik lidí v roce 93 mělo peníze na to aby si zaplatili hlídání. Většinu úrazů (polití horkým kafem půlky těla ve třech, zabodnutí pastelky do čela ve 4řech, zlomenej palec v 5ti sem si udělal pod dohledem 4řech a víc dospělích) někdy ani armáda dospělých neuhlídá dítě, ale když sem byl sám nikdy se nic nestalo.

Pamatuji kdy můj šéf řekl, že má taky děti 3 a 5 let a taky musí sami zůstat doma, když rodiče nemůžou.. Pardon ale to už je na me moc, aby 5 leté dítě hlídalo 3 leté ani jedno nemá rozum z toho co vše se může stát. Takže za mě až tak 12. rok a víc, a to jsou taky telecí léta co si budem povídat

Úplně samotné bych je nechala až později, možná tak od 10, ale spíš ještě více let. A stejně by to bylo se strachem, co všechno se může stát...

Zákon mluví jasně : do desíti let nesmí být dítě samo doma. Tož tak, psychologové řeší blbiny.

Děti jsem nechávala tak od 13 roků samotné,a to je chodila kontrolovat sousedka.