Matky, které kojí své děti proto, aby je uklidnily, mohou přispívat k epidemii obezity. Kojenci často nemají hlad, ale matky jim nabídnou prso s výživným mlékem, jen aby přestali plakat. Ve třech letech jako batolata mají tyto děti dvakrát častěji nadváhu.
Vědci z Penn State University sledovali skupinu 140 matek a jejich dětí od narození až do tří let věku dítěte. Jedna část uklidňovala dítě kojením, druhá část byla vybízena k jiným technikám, především uvazování dětí do zavinovačky či chování. Na konci tříletého sledování mělo dvakrát více batolat z první skupiny nadváhu.
„Jídlo by mělo být používáno pouze při hladovění dítěte, ne jako jiná metoda, jak uklidnit či odměnit dítě. Děti, které jsou od raného věku uklidňovány jídlem, pak používají jídlo jako uklidňující prostředek i v pozdějším věku. Takové chování se vtiskuje velmi záhy,“ tvrdí profesor Ian Paul z Penn State University.
Nadváha a obezita u dětí je nebezpečná, protože se jí většinou nezbaví a zůstává jim i v dospělosti, kdy působí vážné zdravotní potíže.
Pozor v pubertě
Že váš potomek nikdy neměl v dětství s nadbytečnými kily problém? Pak nepolevujte ve snaze o zdravý životní styl u dítěte, ani když přijde do puberty. Lidé trpící nadváhou a obezitou v době puberty totiž končí v dospělosti o padesát procent častěji s rakovinou jater. Tento orgán je chemickou a energetickou továrnou těla. Nadbytečný příjem energie játra přetěžuje a buňky jsou později v životě náchylnější ke vzniku nádorových onemocnění a dalších chorob.
Muži jsou přitom ohroženi ještě o šestnáct procent víc než ženy a rakovina jater je u nich o čtyřicet procent smrtelnější. Kromě rakovinou trpí muži, kteří jsou obézní mezi sedmnáctým a devatenáctým rokem života, častěji také celou řadou dalších jaterních onemocnění. Vyplývá to z výzkumu švédských epidemiologů, kteří sledovali několik tisíc mužů mezi roky 1969 a 1996.
„Muži, kteří měli nadváhu v době mezi sedmnáctým a devatenáctým rokem života, onemocněli rakovinou jater o padesát procent častěji než ti, kteří měli v tomto věku normální váhu,“ tvrdí jeden z autorů výzkumu doktor Hannes Hagstrom z Karolinska Institutet ve Stockholmu.
Sledujte nás na sociálních sítích: