Dnešní obchody s hračkami jsou přeplněné všemi možnými interaktivními hračkami, které svítí, blikají, mluví, mají dálková ovládání a některé mají schopnost se od lidí dokonce i učit. Nejrůznější hry nebo dříve tradiční zábava na chvíle trávené venku pomalu ztrácí na popularitě.
Připomeňme si některé hry našeho dětství, které nás dokázaly zabavit na spoustu hodin a dodnes je někteří z nás mají doma.
Skok sem, skok tam
V 80. a 90. letech se přes gumu skákalo všude. Kdo neměl nikoho, aby mu držel gumu, dával si ji na nohy od dvou židlí a skákal klidně sám. Když byly holky dvě a chyběla jim třetí, guma se rozvázala a zachytávala se za lampu nebo třeba o popelnici. Kluci hráli čáru, holky skákaly gumu, panáka nebo přes švihadlo.
Přebírám, přebíráš, přebíráme
Stačilo kousek provázku, asi 1,5 metru dlouhého, který se na konci svázal, natáhl mezi prsty, a zábava na dlouhé hodiny byla na světě. Důležité bylo mít do dvojice někoho, kdo by od vás provázek přebíral a na prstech z něj tvořil různé obrazce. Možná si vzpomenete, jak vás přebírání učila babička nebo maminka a jak mezi jejich prsty vznikaly kolébka, voda, pavouk či dopis. Pokud byste si chtěli přebírání připomenout, na internetu najdete spoustu rad a triků. A kdoví, třeba tím také potěšíte svou malou holčičku.
Kdo má nejlepšího koně
Kdo dokázal koupit Napoliho a Narciuse, měl nakročeno k výhře. Deskovou hru Dostihy a sázky hrají generace mladých i dospělých už 35 let. Oblíbená stolní hra s příběhem, která nás učí taktizovat, hospodařit a kupovat správné koně, se stala v Československu v polovině 80. let absolutním hitem. Mnozí z nás ji ještě mají doma a čas od času si ji při dlouhých zimních večer ještě rádi zahrají.
Modrobílé stavění
Seva byla velmi oblíbenou stavebnicí, o kterou si Ježíškovi psalo snad každé malé dítě. Modrobílé kostičky s velmi typickým zápachem po plastu si jistě dodnes všichni vybavíme. Seva je ale stále na trhu. Dnes ji výrobci doplnili o barevné varianty a výjimkou není ani verze pro holčičky.
Pro zábavu i poučení
Mezi nejpropracovanější hračky patřila stavebnice Merkur, jež slaví své úspěchy již několik desítek let všude ve světě. Starší generace si ji pamatuje především jako školní pomůcku pro praktické vyučování. Tato hračka se dodnes těší své popularitě, i když máme jisté podezření, že si ji z nostalgie kupují dospělí spíše pro sebe, než pro své tablety a mobily obklopené děti.
Kostička ke kostičce
Návykové skládání kostiček do řádků patří spíše mezi ty novodobější hry. Naprogramoval ji před 30. lety, 6. června 1984, pracovník moskevské akademie věd Alexej Pažitnov. Hra nabízí "pouhé" skládání různě tvarovaných kostek do řádků. I přesto, nebo možná právě proto, dokáže Tetris přikovat hráče k obrazovkám počítačů a herních konzolí na dlouhé hodiny i dnes.
Sledujte nás na sociálních sítích:
