Komentáře k článku

Mám tři děti, ročníky 90, 94 a 97 a když nastal nějaký problém, tak jsem v podstatě, řečeno natvrdo :), potrestala všechny. Protože jsem často u vznikající problému nebyla, nehledala jsem viníka, ale řešila všechno „kolektivní vinou“. Neuvěříte jak to pomáhá :) . Ten, který byl v ten okamžik v právu, pochopil, že se nežaluje, a ti co byli na vině pochopili, že jim to neprojde. Ono i když se to zdá divné, nejste při takovém způsobu řešení na ničí straně, nikoho neupřednostníte, nikoho nepoškodíte. Dneska jsou z nich nerozluční parťáci i když už dva z nich jsou sami rodiče a vždycky když na to přijde řeč, jsou spokojení s tím jak jsem je „nevychovávala“ :)

Já mám takový dotázek, máte v pokojíčku pro děti nějakou větší podložku? Na hraní apod? Máme plovoučku, tak tam chci nějakou podložku třeba s obrázky apod...větší než 1x1 m :)

to jsem řešit nemusela...mám je jednu dceru

Za rok dva nás tohle dohadování 100% taky čeká:-O*1* Rady se mi líbí!

Měla jsem děti v pohodě, jsou čtyři roku od sebe, syn a dcera a dodnes se mají moc rády, i když jsou již rodiči dospívajících dětí.*1*

Měla jsem3 děti.Někdy to bylo těžké.

měla jsem dva kluky těsně po sobě a pořád jsem řešila jejich rivalitu. A víte, co jsem se dnes už od třicetiletých synů dozvěděla ? Mami, měla jsi nás nechat, at se popereme a vůbec nás neřešit.