Komentáře k článku

nemám ani jedno

Vědci přišli s měkkým i. Omlouvám se

Žijeme s kočičkou už osmým rokem. Vypiplaná od mimika. Když jsem měla deprese s nekonečným pláčem, vždycky do mně strkala tak dlouho, dokud jsem si ji nezačala všímat. Když nemůžu spát, přijde, pohladí mně pacičkama, přimáčkne se a přede dokud nezačnu dřímat. Když má přijít prudká změna tlaku, tahá mně do postele a ukazuje, že je třeba odpočívat. Nevím jak na tu svou hlášku vědci přišly, ale nejspíš nikdy v životě s kočkou nežili. Oba s manželem jsme bohatší tím, že ji máme.

Máme dva kocoury a mají své dny ,někdy leží celý den v mé blízkosti a někdy je vidím jen u jídla jsou to svérázné hlavičky

:-DNo, nevím, ale mojí kočce mé emoční stavy úplně ukradené nejsou. Už několikrát se stalo, že když mi bylo hodně ouvej, přišla sama od sebe na klín a byla extrémně přítulná. Chodí i normálně, ale chová se trošku jinak. Je ale pravda, že všechny plošně to určitě nedělají, dokonce ani jednomu chovateli. Kocour je opravdu totálně "splachovací". ;-)

Dvě kočeny a kocourka

kocenu,dva pejsky,rybicky a docasne jezci mimino

Teď už máme doma asi 3letého kocourka / nalezenec /. Když jsme ho přinesli domů tak vážil necelých 30 deka. S manželkou jsme říkali že ho vypipláme a pustíme ale to se nikdy nestalo a nestane. Je neustále se mnou a tak jsme si na sebe zvykli až jsem to nikdy nečekal. Jednoduše řečeno je to další člen rodiny!!!

Dvě kočky a papoucha🤣

Moje 4 kočky a kocour si přivedli 5ti měsíční kočičku. Momentální stav 6 kočičích mazlíků.

Máme obojí.Milujeme s manželem zvířátka.

Měli jsme doma dva kocourky. Byli z útulku a paní tvrdila, že to nevadí. Když dospěli, ten silnější druhého vyhnal. Těšili jsme se aspoň s Damiánkem. Měl dva a půl roku, vrátil se jednou ráno z tzv. kočičího boje, zdřejmě měl vnitřní zranění a tomu podlehl. Teď máme Berušku a Mikeše. Hrají si spolu, jsou milí. Jen na noc je dávám spát na komoru. Od 9 měsíců je možno je nechat vykastrovat, aby se sklidnili. Dříve ne, veterinář nedoporučil. Nechala jsem je naočkovat, i když to není povinné a odčervit. Zatím mi dělají radost. Jsou to zlatíčka.*5*

Mám doma čtyři kočky a měla jsem to štěstí, že celý život jsou komunikativní a úžasné :-).. V současné době již táhneme dvacátý rok společného života a je to paráda :-).

Kočky nereagují tak bouřlivě jako pes-vítání, ale běží, když člověk přijde domů a rozhodně poznají když člověku něco je. Bála jsem se zkoušky na VŠ a naše kotě vyskočilo na parapet vedle křesla, několikrát mě pohladilo po tváři tlapkou a pak si šlo po svém. Stejně reagovali při nemoci.

Měli jsme kočku,ta se na stará kolena zbláznila a nebylo ji pomoci. Už určitě žádnou nechceme. Když děti přijdou,že chtějí zvířátko určitě se nějak domluvíme a vybereme aby všem vyhovovalo

nemám žádné zvířátko

Mám kočku. Bohužel je bezkontaktní. Důvod znám, bylo by zdlouhavé vypisovat proč se vyhýbá kontaktům. Je značně svéhlavá. Ale je moje a mám ji ráda.

Moje kočka Julinka je moje kamarádka. Chodí se mnou na zahradu, honí se za každým lupínkem, který zašustí. Ráda se mnou sedí u televize, mazlí se, reaguje na všechny mé problémy, ale také ráda zaleze do svého pelíšku, aby měla klid. Když přijde nějaká návštěva, podívá se kdo to je, jestli kamarád, nechá se pohladit a když je to někdo cizí, schová se, jednou se stalo, že ji moje návštěva kopla, aby šla rychleji ven. Od té doby se okamžitě schová, když ta zlá návštěva přijde. To je pamatováček, že? Nebo když dostává granule na papání, dostane vždy ještě 2 pamlsky, čeká, až budou oba dva v misce. Moje babička říkala že kočky umí počítat do 2. A je to pravda.....jsou to chytrá zvířátka.

Nevim jak v Oregonu, ale moji kočáci moc dobře vědí, jak mi je a dokážou mě podpořit!

Ten článek psal někdo, kdo nikdy kočku doma neměl.Pokud ji vy dáváte péči a lásku, vše Vám vrací. Dá se vychovat, rozumí když ji chválíte i když ji haníte. Měli jsme již doma několik koček, každá je osobnost a co mám na nich moc ráda, že jsou vlastně pořád své !