Nenoste si práci a starosti z ní domů. Vaše osobní problémy do práce nepatří. Přijde návštěva, tvařte se spokojeně. Energii si nechte do tělocvičny. Jste na dovolené, tak si ji užívejte. Tyhle intimnosti? Až bude v ložnici zhasnuto.
Tyto a mnohé další poučky, které slýcháme odmala, takže nás ani nenapadne se nad nimi zamyslet. Ale opravdu je to praktické, rozdělit si svůj život do mnoha různých oblastí, které spolu nakonec souvisejí jen okrajově?
Na první pohled to může vypadat velmi šikovně. Manžela nezatěžujeme starostmi z práce, při grilování s přáteli jsme veselí a vzteku na šéfa se krásně zbavíme sportem. O víkendu navodíme iluzi, že starosti týdne jsou pryč, a když se díváme na romantickou komedii v kině, problémy s dětmi jsou za dveřmi.
Ale já jsem tam stále…
Jenže tahle filozofie má bohužel jeden háček – sebe z tohoto příběhu vyškrtnout nemůžeme. A tak, i když nám připadá, že máme práci, rodinu i koníčky a přátele a milence a dovolenou, pořád je to jeden náš život, který žijeme my, od rána až do dalšího rána, 365 dní v roce. A proto varianta, že život lze takto rozdělit, je pouhou iluzí, a navíc, možná tím tratíme víc, než by se na první pohled zdálo. Jak to?
Když se vám v práci něco podaří, zvedne vám to náladu a dodá energii. Přirozeně byste tedy měla přijít radostná domů a s přehledem zvládnout poznámku v žákovské vašeho syna a rozházené boty a aktovky v předsíni; máte přece skvělou náladu z toho, jak jste úspěšná. To se ale podaří jen někdy. Většinou hned ve dveřích přepneme z role „pracující žena“ do role „matka a manželka“ a rázem vše začne fungovat jinak. A, ač v práci třeba zastáváme post manažerky, tváří v tvář svým potomkům jsme najednou bezmocné, případně se z nás stanou ječící fúrie.
Žijeme podle scénářů místo podle sebe
A to je právě jeden z důsledků rozdělování života do různých oblastí, resp. rozdělování sebe do různých rolí. Teď jsem manažerka, teď máma, teď manželka, teď milenka, teď kamarádka, teď sportovkyně atd. A na každou tu roli máme scénář, podle kterého se v té dané oblasti řídíme a pak nás ani nenapadne, že když si v práci dokážeme zorganizovat své podřízené tak, aby plnili své úkoly, můžeme stejný princip uplatnit i v domácnosti. Protože to jsme přece doma – a to je něco úplně jiného…
Bohužel, když se nám v práci naopak něco nepovede, funguje to většinou obráceně. Už tak přijdeme domů naštvané, a i když se snažíme předstírat, že se nic neděje, ten dětský křik doma se stane poslední kapkou a my už se neudržíme a svým nervům ulevíme. A když ne na dětech, tak aspoň hádkou s manželem. Koneckonců, neuklizené nádobí ze stolu je vždy pádný důvod, proč všem vynadat, ne?
Stejně před nepříjemnostmi neutečeme…
Ať se nám to líbí nebo nelíbí, jednotlivé oblasti našeho života do sebe prosakují a vzájemně se ovlivňují. Když máme nedokončené zakázky, u kterých nás tlačí čas, příjemný požitek z uvolnění na břehu moře stejně nenalezneme. Pokud jsme nespokojené se svou postavou, ovlivní nás to při sportu, při milování ale i v práci při prezentaci. Když se pohádáme s partnerem a vzápětí přijde návštěva, stejně z našeho úsměvu vycítí, že ta pohoda není upřímná. A když si najdeme milence v domnění, že naší rodiny a vztahu se to netýká, tak jsme také na omylu, protože to většinou vede k tomu, že svou původní nespokojenost ve vztahu s manželem přestaneme řešit úplně, a tento vztah tím ještě rychleji odsuzujeme k zániku.
Co dokážu v jedné oblasti, zvládnu i v jiných!
Zkuste zapomenout na to, že nějaké oblasti ve vašem životě jsou. Samozřejmě, nezačnete chodit do práce v teplákách a při běhání nebudete vyplňovat kolonky v Excelu. Ale v principu může být fajn, že i když jste s kolegy, kamarádkami, šéfem, manželem, pořád jste to vy. A tím pádem budete mít ve všech situacích k dispozici veškeré své schopnosti, které máte. Takže, pokud dokážete řídit auto, znamená to, že dokážete řídit i spoustu jiných věcí. A pokud si umíte vyříkat neshodu s kamarádkou, není důvod, abyste to neudělala s kolegyní nebo třeba i se šéfem. Emoce se objevují všude, takže i na pracovišti, a nemá smysl předstírat, že tam nejsou, protože čím víc se potlačují, tím víc narůstají. Velmi často, když řeknete, že vám něco nevyhovuje, tak druhá strana reaguje překvapivě vstřícně, protože kolikrát v dané situaci také není spokojená. A když to řeknete, získáte alespoň šanci situaci zlepšit. Když ne, tak se budete vnitřně užírat a další oblasti vašeho života na to doplatí.
Psycholožka PhDr. Katarína Lomská Filasová se věnuje individuálním a párovým konzultacím. Pomáhá klientům zorientovat se v jejich životě, zbavit se nefunkčních vzorců chování a rozšířit svůj úhel pohledu o nové možnosti řešení problematických situací. Vede také semináře osobního rozvoje.
Vice na www.rozvoj-osobnosti.cz
Všechny články autorky:
Než si našel milenku, tak bylo vše v pořádku... Nebo ne?
Miláčku, nejsem moc tlustá?
Nechce se s vámi milovat? Třeba ani nemůže
Poučujete a sekýrujete partnera? Pak se nedivte, že s vámi nespí!
Nespí se mnou kvůli práci. Pravda, nebo výmluva?
6 důvodů, proč s vámi partner nespí. Jak na něj?
Kolik sexu je málo? Jak často se máte milovat?
Sledujte nás na sociálních sítích:
