Docent Pascal Gagneux z University of California v San Diegu se děsí důsledků umělého oplození. Uznávaný molekulární biolog a genetik tvrdí, že člověk obchází přirozenou soutěž spermií o vajíčko, v níž vítězí ty nejsilnější pohlavní buňky. Člověk tedy rozhoduje, která spermie bude použita k oplození, a může vybrat spermii s vadnými geny. Vzniklé embryo je navíc před usazením do dělohy máčeno v chemickém roztoku. Podle něj to bude mít negativní vliv na délku života i zdraví takto počatých jedinců.
„Umělé oplození jako časovaná bomba je nejhorší scénář. Nemůžeme vyloučit, že tato metoda nezkrátí délku života. Může to také zvyšovat riziko diabetu, vysokého krevního tlaku a obezity,“ varuje docent Gagneux.
Svou teorii opírá o jednu menší studii ze Švýcarska. Tam provedli experiment s padesáti dětmi počatými přirozeně a padesáti dětmi počatými ve zkumavce. Poslali je do Alp vyšplhat pořádný kopec. V řídkém vzduchu čelila jejich těla podmínkám, které napodobují stárnutí. Děti z umělého početí měly více problémů s dechem a oběhovou soustavou.
V jiné studii zase vědci prokázali, že uměle počaté myši jsou náchylnější k diabetu a hormonálním potížím.
Jenže! Nejstarší uměle počatá osoba je stále mladá. Je jí sedmatřicet let, střední věk nastává až po pětačtyřicítce a stáří po pětašedesátce. Takže nikdo zatím netuší, jak se těmto lidem bude dařit ve vyšším věku.
„Přirovnal bych to k rychlému občerstvení. Trvalo to padesát let. Dnes máme díky němu generaci, která je menší, obéznější a umírá mladší,“ svěřil docent Gagneux na konferenci Americké asociace pokročilé vědy ve Washingtonu DC.
Sledujte nás na sociálních sítích:
